Úvodní stránka / Výsledky výzkumu / Mapa seti

Mapa seti

 Mendelova univerzita v Brně

 

Optimalizace termínu setí ozimé pšenice v podmínkách ČR

SPECIALIZOVANÁ MAPA S ODBORNÝM OBSAHEM

 

Jan Křen, Martin Houšť, Lubomír Neudert, Jaroslav Novák, Vladimír Smutný

 

2018

 

Specializovaná mapa s odborným obsahem je výsledkem řešení výzkumného projektu NAZV č. QJ1530373 s názvem „Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiva surovin“.

 

Vedoucí autorského kolektivu: prof. Ing. Jan Křen, CSc.

 

Autorský kolektiv:

prof. Ing. Jan Křen, CSc., Mendelova univerzita v Brně

Ing. Martin Houšť, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně

Ing. Lubomír Neudert, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně

Ing. Jaroslav Novák, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně

doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně

 

Oponenti:

prof. Ing. Jan Moudrý, CSc. - Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Ing. Vladimíra Horáková  - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Specializovanou mapu schválil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pod č. j.  166503/2018.

Ministerstvo zemědělství doporučuje tuto mapu pro využití v praxi.

© Mendelova univerzita v Brně, 2018


Pšenice je hospodářsky významná plodina prakticky ve všech zemích mírného pásma. Tlak na ekonomickou efektivnost jejího pěstování vede k přezkoumávání všech pěstitelských vstupů. Při rozhodování o termínu setí je třeba brát v úvahu řadu vlivů různého charakteru, jejichž význam se v jednotlivých situacích může měnit a mohou působit i protichůdně. Proto je i přes řadu podrobných studií jednotlivých faktorů ovlivňujících termín setí v odborné literatuře obvykle uváděn termín setí v zemědělské praxi spíše orientačně a obecně.

Na druhou stranu správné stanovení a využití termínu setí a kvalitní založení porostu vytváří předpoklady pro ekonomicky efektivní pěstební technologii, snížení nákladů (na osivo, pesticidy a hnojiva) a zvýšení výnosu i kvality zrna. Stanovení termínu setí a výsevku je tak jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které může pozitivně, nebo negativně ovlivnit ekonomiku pěstování ozimé pšenice s dopadem na spotřebu pesticidů a minerálních hnojiv.

Z agronomického hlediska je optimální doba setí určena požadavkem na dosažení vhodné růstové fáze před zimou odpovídající zvolené strategii pěstební technologie. Jednotlivé strategie pěstebních technologií mají své výhody, ale také rizika, se kterými je nutné počítat.  Kromě toho se při volbě termínu setí a výsevku zemědělská praxe musí potýkat se/s:

-        rizikem výskytu viróz a houbových chorob,

-        značnou heterogenitou území ČR (geografickou i klimatickou),

-        proměnlivostí počasí,

-        vybaveností technikou ve vztahu k obhospodařované ploše.

I když termín setí a výsevek ozimé pšenice patří k nejdůležitějším produkčním faktorům nelze jej vytrhovat ze souboru agrotechnických opatření. Měly by být voleny podle strategie pěstební technologie pro konkrétní půdní blok. V podstatě se jedná o to, v jaké fázi růstu a vývoje (BBCH) má být porost před nástupem zimy. Přednosti a rizika čtyř možných strategií pěstebních technologií ozimé pšenice ve vztahu k termínu setí a výsevku jsou uvedeny v následující tabulce.

V posledních letech se zvýšila dostupnost informací a technologií usnadňujících a upřesňujících pěstitelská rozhodnutí. Z hlediska agronomické i geografické přesnosti stanovení optimálního termínu setí ozimé pšenice i z hlediska technického provedení se jako vhodné ukázalo využití:

-        současných biologických a agronomických poznatků o růstu a vývoji rostlin pšenice,

-        meteorologických dat z posledních let (zachycujících změnu klimatu),

-        hodnot BPEJ k podrobnému popisu půdně-klimatických podmínek,

-        současných možností výpočetní techniky,

-        poznatků o tvorbě struktury výnosu zrna doporučených odrůd ozimé pšenice,

-        stanovení termínu setí společně s výsevkem.

Řešení umožňuje stanovení termínu setí a výsevku ozimé pšenice až na úroveň jednotlivých pozemků (dílčích půdních bloků v LPISu) ve vztahu k použité odrůdě a čtyřem strategiím pěstebních technologií založeným na vývojové fázi rostlin před nástupem zimy (BBCH 14, 23, 25 a 27). Usnadní tak plánování polních prací s pozitivními dopady na ekonomiku hospodaření i na životní prostředí. Tyto efekty jsou zvláště využitelné u zemědělských podniků, které pěstují ozimou pšenici na velkých plochách.

 

Přednosti a rizika čtyř základních strategií pěstebních technologií ozimé pšenice ve vztahu k termínu setí a výsevku.

Termín setí

Fáze BBCH

Strategie pěstební technologie

Přednosti

Rizika

 

 

Velmi  raný

 

 

27

nižší výsevek (2,0-2,3 MKS/ha), 5 silných odnoží,

mohutný kořenový systém,

regulace plevelů na podzim,

fungicidní případně insekticidní moření,

insekticidní aplikace na přenašeče viróz,

vysoké vstupy, vyšší náklady.

vysoký očekávaný výnos i kvalita zrna, vysoké tržby a zisk na ha

velké riziko výskytu viróz, vyšší tlak a napadení houbovými chorobami (braničnat-ky, stéblolam, plíseň sněžná, padlí travní)

před zimou BBCH 30-ztráta zimovzdornosti.

 

 

Raný

 

 

25

výsevek 2,0-2,6 MKS/ha,

3-4 silné odnože,

fungicidní případně insekticidní moření,

insekticidní aplikace na přenašeče viróz

vyšší očekávaný výnos i kvalita zrna dosažené při menším riziku

riziko výskytu viróz

 

 

Agrotech-nický

 

 

23

výsevek 2,8-3,4 MKS/ha,

2 silné odnože,

fungicidní moření osiva,           průměrné náklady, průměrný očekávaný výnos

časový prostor pro zpracování půdy a založení porostu, omezení výskytu viróz

omezení působení rizikových faktorů na úkor možnosti zvýšení realizace výnosového potenciálu

 

 

Pozdní

 

 

14

výsevek 4,0-4,4 MKS/ha,

zdravé nemořené osivo nebo fungicidní mořidlo,

kratší vegetační doba,

nízké vstupy s nižším očekávaným výnosem

 

časový prostor pro zpracování půdy a založení porostu, omezení výskytu viróz

absence nebo nedostatečné odnožení před zimou, slabý kořenový systém, jarní přísušky, kompenzace rizikových faktorů zvyšuje náklady


Přístupový www link k využití digitálních map lze získat po zaslání žádosti s uvedením e-mailu a telefonního kontaktu na adresu: kren@mendelu.cz

 


Mapy čtyř základních termínů setí ozimé pšenice

 

Příloha 1:  Mapa termínů setí ozimé pšenice pro dosažení vývojové fáze BBCH 27 před zimou

Příloha 2:  Mapa termínů setí ozimé pšenice pro dosažení vývojové fáze BBCH 25 před zimou

Příloha 3:  Mapa termínů setí ozimé pšenice pro dosažení vývojové fáze BBCH 23 před zimou

Příloha 4:  Mapa termínů setí ozimé pšenice pro dosažení vývojové fáze BBCH 14 před zimou

 

Příloha 5:  Příklad termínů setí ozimé pšenice pro dosažení vývojové fáze BBCH 14 před zimou na úrovni katastru

 

Příloha 6:  Příklad porovnání termínů setí na úrovni půdních bloků

                                        BBCH 25                                                                                     BBCH 27

Příloha 7:  Příklad porovnání termínů setí na úrovni půdních bloků ve větším měřítku

                                        BBCH 25                                                                                     BBCH 27